|
|
Vztah Evropské unie k porušování lidských práv v Čínské lidové republice
BOBROVÁ, Linda
Práce se zabývá pohledem Evropské unie na porušování lidských práv na území Čínské lidové republiky, kde se podrobněji zaměřuje na oblast Tibetu. Zkoumá vztahy mezi Evropskou unií a Čínou, které mají vliv na celkový postoj k této problematice. Vymezuje základní pojmy a charakteristiky lidských práv a také práva státu na vlastní suverenitu. Mapuje nejvýraznější okamžiky v historii Tibetu v období vpádu osvobozenecké armády na jeho území a nelidské procesy, které v této době započaly a pokračují dodnes. Snaží se zodpovědět otázku, zda se Evropská unie problematikou Tibetu zabývá, a pokud ano, jestli je její politika efektivní v řešení tibetské otázky. Práce také naznačuje, zda má Tibet právo na sebeurčení a vlastní svobodný stát.
|
|
|
Assessing Tsai Ying-Wen's strategy in the South China Sea
Gragnani, Lucia ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tchaj-wan je obecně považován za jednoho z umírněných hráčů v napjatých vodách Jihočínského moře. Navzdory své nenápadné politice má však Čínská republika (ROC) v souladu se svou ústavou z roku 1947 nejrozsáhlejší územní nároky v Jihočínském moři. Vztahy mezi Tchaj-pejí a Pekingem jsou hlavním zájmem každé administrativy Čínské republiky a ovlivňují její politiku v Jihočínském moři trváním Pekingu na tzv. principu jedné Číny. Tato diplomová práce zkoumá přístup prezidentky Tsai Ying-wen k problematice Jihočínského moře tím, že analyzuje interakci Tchaj-wanu s principem jedné Číny. Dále se pak zaměřuje na to, jak tato interakce ovlivňuje formulaci tzv. New South Bound Policy a vztahy Tchaj-wanu vůči zemím ASEAN. Tato práce zjišťuje, že administrativa Tsai Ying- wen z mezinárodních i domácích důvodů klade menší důraz na tchajwanské nároky v této oblasti. Tento přístup strategický podporuje zachování status quo a otevírá cestu k posílení vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a udržení podpory ze strany Spojených států, což částečně potvrzuje Waltzův neorealistický přístup.
|
|
|
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
|
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Dopady ekonomických reforem na soudobý čínský venkov
Matoušek, Jan ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit situaci na čínském venkově a změny, ke kterým došlo po roce 1978 v souvislosti se zaváděnými ekonomickými reformami. Hlavní část práce se věnuje daňové problematice na nejnižší administrativní úrovni a daňovému zatížení rolníků v 90. letech. Práce tak činí především na základě poznatků z pramene s názvem Průzkum situace čínských rolníků Zhongguo nongmin diaocha 中国农民调查 od autorů Chen Guidi 陈 棣 a Wu Chuntao 吴春 a další relevantní sekundární literatury. Závěrečná kapitola informuje o reformách uváděných v prvním desetiletí 21. století, které měly zlepšit situaci na venkově.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
| |
|
|
Čínsko-japonské bezpečnostní vztahy: existuje hrozba vojenského konfliktu?
Bartoň, Vojtěch ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je výzkum možnosti vzniku ozbrojeného konfliktu mezi Japonskem a Čínskou lidovou republikou. Obě země jsou významnými hráči v pacifickém regionu i v celosvětovém měřítku, které měly v minulosti mezi sebou několik válečných konfliktů a v posledních letech jsme svědky zhoršování vztahů kvůli teritoriálním, politickým, vojenským i ekonomickým neshodám. Úvod práce se věnuje pohledu do historie vzájemných vztahů, která objasní kořeny současných sporů. Vlastní výzkum je proveden pomocí dvou teorií - neorealistického konceptu rovnováhy hrozeb a teorie obchodního liberalizmu. Pomocí faktorů obsažených v těchto teoriích je provedena analýza možnosti vzniku ozbrojeného konfliktu. Podle výsledků výzkumu dle jednotlivých faktorů se jeví jako pravděpodobnější udržení mírového stavu mezi Čínou a Japonskem především z důvodu jejich vzájemné závislosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Organizace veřejné správy v Čínské lidové republice
Vacková, Pavla ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent)
Cílem mé práce je popsat administrativní organizaci v Čínské lidové republice. Důvodem mého výzkumu je rostoucí potřeba přiblížení této problematiky veřejnosti. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž každá z nich se zabývá různými aspekty čínské správy. První kapitola je úvodní a ve svém prvním pododdílu líčí metodiky použité v procesu mnou provedeného výzkumu, a také definuje základní pravidla pro překlad terminologie používané v této práci. Druhý pododdíl se zabývá otázkou literatury a pramenů použitých v této práci. Druhá kapitola představuje geografii, obyvatelstvo a územní rozdělení Číny. Další kapitola je rozdělena do šesti částí . První část představuje čínskou právní kulturu, zatímco druhá část poskytuje přehled o právním vývoji ve 20. století. Třetí část zkoumá právní a politický systém v dnešní Číně. Část čtvrtá popisuje orgány státní moci a pátá část se zabývá Komunistickou stranu Číny, která je de facto hlavním orgánem státní moci a zároveň nejdůležitějším rozhodovacím orgánem v ČLR vůbec. Poslední část této kapitoly se zabývá kategorizací normativních aktů v Číně. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na správu a organizaci z Čínské lidové republiky. První část poskytuje stručný úvod na čínské teorie a klasifikace veřejné správy. Část druhá se zaměřuje složení Státní rady, zatímco...
|
host ::
RSS.